Tips: How to write

Hned ze začátku upozorním na pár faktů. Nejsem žádný expert, a tak berte moje rady s rezervou, jsou to pouze věci, které jsem se naučila během pár let, a kterých jsem si všimla. Za druhé, rozhodně se nechci ničím vychloubat, sice jsem ráda za to, co se mi povedlo, ale tím to končí. Tenhle článek chci strašně moc napsat, protože vím, že pár let zpátky bych podobný přímo zhltla. Takže pokud je tady někdo jako já, tak prosím. Snad nezklamu.

Ti z vás, kteří už se na našem blogu vyznají ví, že chci strašně moc psát. Plánuji studovat žurnalistiku. To je krok první. A pak se uvidí. Tohle léto jsem se zúčastnila Letní žurnalistické školy. Neuvěřitelně jsem si to užila a týden zakončila tím, že jsem si mohla přečíst svůj článek v novinách (!). Pokud je tady někdo jako já - jeďte! Začnu s tipy, které by se vám mohly hodit v téhle oblasti anebo pokud rádi píšete různé příběhy a povídky.

• Když začínáte psát, uvědomte si jedno - nemusíte znát konec. Prostě pište. Netrapte se tím.
• Každý máme dané dvě hodiny, kdy se nám píše nejlépe. Najděte je.
• Jediná funkce novinářských deníčků není jen to, že jsou roztomilé. Používejte je. Pište si každou hloupost, myšlenku, postavu... Později si poděkujete.
• Nebojte se krást. Inspirujte se knížkou, kterou jste dočetli. Obrázkem na internetu. Slovy v písničce. Použijte cizí zápletku (všechny základní už stejně byly vymyšleny), prostředí, postavu. Co na tom, pokud to nehodláte zpeněžit, nic vám nehrozí.

• Zeptejte se na další názor. Je to těžké, vím to sama až moc dobře. Ale zpětná vazba dokáže udělat strašně moc. Jakmile překonáte tu hranici, kdy se za svoji práci nebudete stydět, celý váš postoj se najednou změní. A když už jsme u toho, další důležitá věc je praxe. Pište každý den. I psaní se musí učit, takže když to třeba nepůjde od ruky, nevadí, hlavní je, že jste pro to něco udělali.
• Radši se vyhněte otevřeným koncům.
• Berte všechny příležitosti, opravdu, cokoli. Literární soutěže, brigády, možnost psát pro nějaký web. Já si vyzkoušela už všechno ze zmíněného a hledám pořád dál.

Ségra mi vyrobila krabičku, kam mi sepsala nápady na to, co můžu psát - zkuse to taky! Teď se přesunu k tipům, které se vám budou hodit i na blog. Jsou vcelku jasná, ale za to opravdu důležitá.

• Neopakujte slova. Já vím, je to asi zřejmé, ale já už si na to vytrénovala oko a nevěříte, jak to přitahuje pozornost. Zkuste popřemýšlet nad jinou formou, klidně si otevřete i slovník synonym! Taky si dejte pozor na sloveso být. Má tendenci být všude (haha, got it?).
• Škrtejte. Je spousta slov, která v textu nemají své místo. Bez nich to bude vypadat lépe, stručněji a výrazněji. Dejte si pozor na tak, ale, tedy...

• První verze se nikdy neodevzdává. To vám řeknou všude. Takže si to po sobě čtěte. Jednou, abyste zjistili, zda to má logiku a vše navazuje. Po druhé kvůli opakování slov. Pak si pohlídejte pravopis a čárky. Nakonec pro celkový dojem. A klidně to ještě zopakujte.
• I článek by měl mít úvod, stať a závěr. Překvapující, vím. Ale u spousty blogů mi to chybí. Stačí třeba jen otázka na konec nebo nějaká výraznější věta, aby článek vypadal víc jako celek.
• Myslete na titulek - zaujme na první pohled a obsahuje sloveso? Perfektní.
• Pokud v článku o něčem mluvíte, odkažte na to, půjde vidět, že jste nad tím opravdu přemýšleli.

Teď už jsem vás musela úplně přehltit. Na druhou stranu se jedná o opravdu základní věci. Z vlastní zkušenosti vím, že mi trvalo docela dlouho, než jsem si je všechny zautomatizovala. A stejně mi spousta z nich dělá pořád problémy. Původně jsem vám chtěla napsat i svůj "příběh", tedy kam všude píšu, jak jsem se k tomu dostala apod. Délka článku mě už ale tlačí, ať to rychle ukončím. Kdyby vás to zajímalo na jednotlivý článek, dejte vědět. 
P.S. jo a ještě jeden tip - buďte sami sebou
P.P.S. prosím?

K.