What I read

S koncem školy skončily i výmluvy. Už si nemůžu stěžovat, že se musím učit, nemám čas nebo že čtu celý den ve škole. Mám jednoduše smůlu/štěstí. A tak jsem si nabrala celou náruč knížek a pustila se do nich. Moje volba padla především na ty, které jsem si vybrala do své maturitní četby. Ano. Opravdu jsem to slovo vytáhla ani ne v prostředku prázdnin. To jsem prostě já.

Pro vysvětlení, pokud někdo z vás neví, tak budu příští školní rok maturovat. A dělat přijímačky na vysokou. Vsadím se, že můj zděšený pohled vidíte i skrz tenhle článek. Protože je fakt nepřehlédnutelný.

• Na západní frontě klid. Vůbec jsem to nečekala, ale naprosto jsem téhle knížce propadla. Měla jsem za to, že jde o vcelku nudný popis války, který nejen, že mě nebude bavit, ale ještě mi z něj bude zle. Přesně naopak. I pasáže, které nebyly pro můj žaludek zrovna nejlehčí jsem si "užila", jestli se to tak dá říct. Knížka je tak dobře napsaná, že mě prostě pohltila. Je to nejen tím, že jde o dost zajímavé téma. Autor navíc v knížce rozebírá životy ztracené generace, smysl života a sílu přátelství. Zkrátka je zatím mnohem víc než jen válčení. A ten konec...

• Spalovač mrtvol. Od téhle knížky jsem nečekala v podstatě nic moc, protože jsem ani pořádně nevěděla, o čem je. Prostě jsem se do ní pustila. Pobízelo mě jedině doporučení od mámy, která mi filmovou podobu nabízí už nekonečně dlouho. A (jak jinak) měla pravdu. Knížku jsem ze začátku moc nechápala, ale jak jsem se dostala k zápletce, dočetla jsem ji jedním dechem. I tentokrát jde o téma války. Pro změnu se ale jedná o tu druhou. Ukazuje nám, co je v lidských silách, jak se jedinec dokáže změnit a jak snadno to může ovlivnit celé jeho okolí.

• Alchymista. Milovaný/nenáviděný. Já na Coelho slyšela od kamarádky samé chvály, ale třeba nikomu z mé rodiny se jako autor nelíbí. Tohle jeho dílo bylo první, které jsem od něj četla. A hodnotím ho kladně. I když z něj nejsem tak unesená jako spousta lidí. V knížce se dozvídáme, co je třeba k tomu, najít si svůj sen. Jak si ho splnit, nesejít z cesty a jak poznat a ocenit veškerá znamení a lidi, které postupně potkáváme. Téma a smysl se mi líbí strašně, zpracování mně osobně přijde spíš takové průměrnější. Pro mě je to napsáno moc přímočaře. Já mám radši dlouhé okliky a metafory.

• Škvár. Tohle je trochu chyták, protože jsem knížku doopravdy ještě nedočetla. Právě jsem začala a jsem dost zvědavá, protože je to od Bukowskiho první kniha, která se mi dostala do rukou. Tu teda (bohužel) v maturitní četbě nemáme. Četli jste od něj něco? Líbilo se vám to?

Co teď čtete vy a doporučili byste mi něco? Ať si od těch myšlenek na maturitu taky odpočinu? 

K.