Mini Room Tour

Přála bych si, aby víkend nikdy neskončil. Abych celý týden mohla vstávat v osm a snídat do jedenácti, psát články na blog, ponořit se do článků ostatních bloggerek. A nesmím zapomenout na hrnek kávy, který by mě neustále doprovázel. Bohužel to není možné, takže všední dny musím trávit ve škole. Ale ani ta není nekonečná a když skončí, můžu s radostí odskotačit (spíš se doplazit) domů. Do svého pokojíčku, kde mám všechno co potřebuju. I to kafe mě tam přijde často navštívit. A tak vám dneska otevřu pomyslné dveře do mého malého království. Mohlo by se jmenovat třeba Kačkabithia (kdo zná, z čeho jsem to převzala, tak vám posílám pusu!).

Tak jo, teď jsem si všimla té knížky Spolek holek lékorek a trošku se stydím. Náhodou je to super knížka! Tak pro šestiletý holčičky, ale k věci. Teda spíš k mé panence (no, je to kluk, takže by to spíš měl být panáček), co hlídá moje milované knížky. Knihovničku mám rozdělenou na holčičí, dobrodružnou, dětskou a encyklopedickou funkci. Cha, tahle informace pro vás byla životně důležitá, takže jsem vám právě zachránila život. Nemáte za co.

No tak je mi patnáct no a co. Plyšáčci jsou pořád jedni z mých nejlepších kamarádů. Plyšáka Snoopyho jsem chtěla celý svůj předlouhý život a teď ho mám konečně v posteli (tuhle větu nebudu komentovat).

Moje denní dávka inspirace. Jinak se právě teď krčím v rohu a doufám, že si nikdo nevšimne té jedné osudné trapné fotky. Asi jsem měla napřed poschovávat všecny svoje věci, než jsem šla fotit. To by byl asi hodně zajímavý článek.

I moje serepatčiky mají svoje domečky. Hrozně se mi líbí ta mašlička, občas mě chytne taková mašličkovací mánie. Asi jsem měla dát občas do uvozovek.

Bublinky! Tady trávím snad nejvíc času ve svém pokojíčku. Nechybí mi tam nic, ani to kafe! A omlouvám se za svůj nezbedný šanon (nezdá se vám že je to hrozně divný slovo?), ale z nějakého důvodu prostě nedokáže stát rovně.

Miluju, když otevřu okno a ten měsíček se rozcinká. Už ho máme hrozně dlouho, ale stejně je nejlepčí.

Já za to nemůžu. Ona mě donutila abych ji vyfotila a ukázala i její pokojíček. Copak nevidíte ten její podlý pohled??

Sice je víkend, ale to vlezlý pondělí se mi prostě stejně muselo vecpat do dnešního rozvrhu a musím se učit. Ale aspoň se můžu učit ve svým malým útulným světě. Měli byste si tohohle článku vážit, protože jsem se do tohohle článku tak vrhla, že mi vychladlo kafe.

Kejt