Shopping is cheaper than a psychiatrist

Poslední dobou něco dělám, ale myslím na něco úplně jinýho. Všechno kolem mě tak nějak ubíhá a já mám pocit, že mně brzo vybuchne hlava. Abyste pochopili, tak jsem nezešílela, ale už zbývají jenom tři týdny do přijímaček a já nejsem schopná myslet na nic jinýho. Ale to neznamená, že si pořád nemůžu udělat něčím radost (i když to jde těžko, že jo, když jsem celkem pološílená). A tak máte dnes možnost zhlédnout, co mám za poslední dobu nového.

Tak jo, tohle není tak úplně moje, ale pšššt! Máma mi je v podstatě přenechala, protože už jsou jí trošku menší, ale na druhou stranu mně sednou perfektně! Takže už jenom čekám na ještě teplejší počasí, abych s nima mohla vyrazit do světa.

Tyhle sladký ponožky z Kik mi udělaly moc radost. Jsou hrozně roztomilý a navíc bude pěkný, když bude ta krajka (?) koukat z tenisek. A uznejte, jsou prostě sladký.

Další věc, co není tak úplně moje a asi ani nebude, ale ukázat vám ji můžu. Je to mamčina kabelka, ale až bude ještě víc teplo, tak ji asi budu nosit do školy, protože je prostě děsně krásná. Tečka.

 Tenhle nejroztomilejší krém na ruce, co jsem kdy viděla je taky z Kik. Hrozně pěkně voní a stál asi 25 Kč. A ty sovičky vám prostě vidí až do duše!

 Tak jo, teď si asi budete klepat na čelo, ale je to tak. Z tohohle jsem měla děsně velkou radost a pořád ještě mám. Nejspíš vám došlo, že je to plyšák. Přesněji, že je to plyšák Snoopy. Ano, neznám žádnou blogerku, co by si do new in dala plyšáka, ale budiž. Zahajuji novou éru. Jenže hlavní je, že jsem toho plyšáka chtěla asi od sedmi let a konečně skončil v mé náruči. Je z Levných knih a stál asi 89 Kč. Měli tam i toho jeho kamaráda, ale vypadal divně. Nekecám. Fakt že jo.

A to nejlepší na konec! Moje (teď už ex) boty se totiž totálně rozpadly. Přesněji řečeno měli v patě díru. Tak jsme se odhodlaly a poprvé v životě jsme šly něco reklamovat. A dopadlo to tak, že nám hned nabídly, abych si za ně vybrala jiný. A tyhle, musíte uznat, jsou prostě nejdokonalejší ze všech. Ghh. 

Tak jo, vím, že jsem říkala, že ty boty byly to nejlepší na konec, ale teď jsem na pochybách. Tak jo, umístím tyhle dvě věci na stejné místo. Nezajímá mě, že ten foťák má rozbitej zadní kryt a že dneska vyvolání filmu není asi zrovna levný. Stačí se na ten foťák podívat a usmát se. A takhle sedět pár minut.

Jestli si myslíte, že tenhle článek stojí za nic, tak vás soudit nebudu, fakt že ne. Ale budete to s náma muset ještě po těch pár týdnů vydržet, protože teď fakt nemám sílu vymýšlet nějaký originální články. Ne že by mě to nebavilo! A teď už zmlknu a opustím vás.

Kejt