Po dlouhé době mám zase jednou týden volna. (Pokud na rozdíl ode mě vám nezačaly jarní prázdniny, pak věřte, že s vámi z celého srdce soucitím). A to znamená, že si už nemůžu říkat věci jako:
Na to nemám čas. S tím začnu až budu mít volno. Nechám to na potom. Atd. Teď nastal čas, abych se vrhla na všechny ty věci, které jsem nezvládala předtím. A protože jsem typ člověka, který má seznam téměř na všechno, je jasné, že musím sepsat i všechno na co jsem neměla čas a teď, když čas mám, bych je měla udělat, ale protože prokrastinace prázdniny nemá, tak není jisté jestli toho budu schopna.