My trip to England

Jak už možná někdo víte, byla jsem v Anglii a to na docela dlouhou dobu (i když to uběhlo neuvěřitelně rychle!). Celý týden jsme bydleli u rodin a když k tomu připočítám cestu, tak jsem byla pryč asi jedenáct dní. Do Anglie jsem se zamilovala i přesto, že všichni nadávají na počasí, jídlo a já nevím co ještě. Pro mě je to kouzená země (ty domečky!) a chtěla bych se tam ještě mockrát vrátit. A pokud vás zajímá, co všechno jsem dělala, v tomhle článku to rozhodně najdete. A nebojte. Ani to jído tu chybět nebude.
P.S. jestli to zvládnu nacpat od jednoho článku, tak si zatleskám
P.P.S. domů jsem si přivezla tři paměťovky úplně zaplněný fotkama, takže...

Tak takhle vypadal výhled z mého pokoje. My jsme nebydlely v takovémhle typickém domečku, ale v rodinném. I tak mi každodenní výhled na ně stačil. Ale abych nepředbíhala. Jak jsme se do Anglie vlastně dostali? Jeli jsme autobusem přes Německo, Lucembursko (kde jsme se zastavili v hlavním městě), Belgii až do Francie, kde jsme v Cailes přespali a druhý den pokračovali trajektem. A protože Barnstaple (kde jsme celou dobu byli) je až na západě, čekala nás ještě cesta přes Anglii, kterou jsme si zpříjemnili zastávkou v Canterbury.

Kurz vypadal tak, že vždycky dopoledne nebo odpoledne jsme měli tři hodiny ve škole. Ale nebylo to tak, že bychom chodili do normální anglické školy, prostě si s náma povídali o místech, kam pojedeme nebo podobně. A v druhé části dne jsme jeli na výlet. V sobotu byl celodenní a v neděli byl Family day. Hned první den jsme šli na tour po Barnstaplu a nejvíc mě okouzlila tahle tržnice, kde se každý den střídá jiný typ zboží (jídlo, oblečení, knížky...).

První výlet byl do Woolacombe, kde byla nádherná pláž a tam jsme strávili asi hodinu jen chozením, pozorováním a vdechováním dokonalého anglického mořského vzduchu.

Bylo tam opravdu nádherně a hned bych se tam vrátila. A ani to počasí nebylo tak špatné.

Dále jsme navštívili Ilfracombe, kde byla tahle pobuřující (podle obyvatel tohohle malého městečka) socha. Má ztělesňovat spravedlnost. Akorát je pojata trochu extravagantně. Polovina sochy je normální žena, ale z druhé strany můžete nahlédnout do jejího ''opravdového já''. Tedy odhalují se vám svaly, kosti a dokonce i miminko. Mě to připadá jako dobrý nápad, ale je pravda, že dívat se na to každý den bych asi nechtěla.

Další výlet byl do Lynmouthu a následně do Lyntonu. Tyhle dvě městečka jsou totiž těsně nad sebou. Jedno na skále a druhé hned pod ním s přístupem k moři. Zajímavé je, že jsou spojeny buď příšernou klikatou cestou a nebo railway station, což byly dva malé vagonky pohybující se díky vodě. Jízdu jsme si zkusili a to i s nádherným výhledem na krajinu kolem.

Celodenní výlet byl do Tintagelu, města, kde měl údajně vládnout King Arthur (král Artuš). Šli jsme se podívat do muzea, které kdysi dávno založil nějaký bohatý cvok, co Artuše vyloženě zbožňoval, a pak na zříceninu hradu kousek od městečka.

Tohle místo se mi ze všech výletů možná líbilo i nejvíce. Byl tam neskutečný výhled, atmosféra, vzduch prostě všechno. Vsadím se, že se tam někdy točil nějaký film a pokud ne, tak někoho dokopu, aby ho tam šel natočit.

Taky jsme se museli ubránit útoku racků, protože ti jak uviděli jídlo, tak bylo zle. Ale dobře se fotili.

A stejně jako Fish and Chips jsme museli ochutnat Cornish Pasties, což bych asi přeložila jako pirožek. Uvnitř bylo maso a pečená zelenina a můžu jen doporučit!

Cestou zpět jsme se stavili v městečku jehož jméno jsem zapomněla (ups), ale byl tam takový tajný přístav. Z moře ho totiž nejde vůbec vidět a z přístavu zase nejde vidět moře.

Na Family day jsme byly v Tescu (pozor, dvoupatrovém!), dívaly se s rodinou na filmy a strávily většinu dne v Arlinghtonu, kde byl obrovský park. Bylo tam nádherně, a pak jsme si ještě prošly dům, kde bydlel Chichester, zahradu a výstavu o kočárech. A ta rodina byla opravdu hrozně milá, hodná a hrozně jsem si to s nimi užily!

Tak to by bylo vše. Samozřejmě mám o dost víc fotek, ale připadá mi, že už takhle na konec článku dorazí jen odvážní, takže už to prodlužovat nebudu. Ještě se můžete těšit na část Londýn, kde jsme byli na cestě zpátky asi jen devět hodin. Ale nebojte, fotek je dost. A pokud byste moc chtěli Haul, možná bych ho taky zvládla. Snad jsem pomohla třeba i těm, co mají na podobný kurz jet a rozhodně Anglii doporučuji!

Kejt