February Random

Nemůžu uvěřit, že je už březen. A mně bude 17. 17! Už začínám docela panikařit, když si představím, že budu za rok plnoletá. Budu mít řidičák a budu si moct podepisovat sama omluvenky. Na jednu stranu se toho bojím, ale taky se hrozně těším. Ani nevím na co. Sice nemám ráda změny ani nic nového, ale jsem tak nějak zvědavá, co mi budoucnost přinese. Nikdy bychom ale neměli zapomínat na minulost. A právě to je jeden z důvodů, proč mě tak baví psát blog. Za rok se můžu na staré články podívat a vzpomínat, co jsem v té době zažila. A nebo až budu mít děti, můžu jim ukázat, jak byla jejich matka děsně trapná. Protože cokoliv dáte na internet, tam i navždy zůstane. A to mě popravdě docela děsí. Při představě, že někdo objeví moje fotky tak z páté/šesté třídy (to bylo největší období temna), se mi chce brečet.

Nějak jsem vám zapomněla říct o čem tenhle článek vlastně je. Za poslední dobu se mi nastřádalo pár fotek a tak bych vám je dneska chtěla ukázat. Bude to  random/novinky/oblíbené věci. Prostě taková splácanina všeho. Asi největší novinkou je u mě nový mobil. Dostala jsem ho k narozeninám. Jsem s ním stoprocentně spokojená. Pokud váháte, jestli si koupit Iphone, rozhodně vám říkám ANO!

 Nejlepší čokoláda na světě! Zatím jsem se ovládala a snědla jenom dva, ale nevím jak dlouho mi tahle bilance vydrží...

Nedávno psala Kačka článek o knížkách, které ji poznamenaly. Mě za poslední dobu změnila tahle knížka od Markéty Baňkové. Jmenuje se Maličkost a je o studentovi genetiky. Asi se nebude líbit každému, protože je tam dost věcí o biologii, ale to se mi na ni právě líbí. Dokonce jsem se i pár věcí naučila. Tahle knížka mě opravdu donutila se zamyslet nad...tak nějak nad vším.

Tyhle produkty jsem si za poslední dobu hrozně oblíbila. Docela se mi zhoršila pleť, takže jsem si v Yves Rocher koupila scrub na obličej a zatím můžu říct, že docela funguje. Taky jsem hodně začala používat tvářenku, obzvlášť tuhle od NYX. 

 Tuto sobotu jsem byla s babičkou na Vídni. Byly jsme v několika muzeích, prošly si centrum města a nakonec jsme skončily v krásné sto let staré vídeňské kavárně/restauraci a já jsem si dala pravý  wiener schnitzel.

Poslední dobou jsem si hrozně oblíbila tento čaj. Pila jsem ho v hotelu v Černé Hoře, kde jsem byla na podzim a moc mi chutnal. Takže mi ho mamka objednala a teď jsem na něm tak trošku závislá!

Doufám, že se vám dnešní článek líbil. Pravě jsem se vrátila z kina. Byla jsem na filmu Revenant a musím říct, že jsem nadšená. Kamera byla naprosto dokonalá a Lea snad ani nemusím zmiňovat. Myslím si, že toho Oscara opravdu získal zaslouženě. Sice bych pár scén vynechala a trošku zmírnila, ale jinak mi nezbývá nic jiného než chválit.

 Viděli jste tento film taky? Líbil se vám?

B.