2. 5. 2018

A co když se nepoznáte?

Občas mě děsí představa toho, že nevím, kdo jsem. A dobře, přiznávám, že nějaký vliv na mě má pravděpodobně ta hora filozofie, kterou se teď během pár týdnů (!) budu muset učit. Ale - zkusím se vyhnout jakékoli metafyzice a vysvětlit to trochu lidsky. Možná si ale i tak chcete ještě před tím udělat velký hrnek silné, černé kávy...

http://koutsveta.blogspot.cz/2018/04/moje-myslenky-v-citatech.html#more
Už před pár lety, kdy jsem poprvé objevila kouzlo YouTube, všech těch videí, osob a myšlenek, které skrývá, utkvěl mi v hlavě jeden citát. Objevil se na konci videa Becoming You od Troye Sivana.


“It is not about finding yourself, it is about creating yourself.”


Od té doby mi sem tam vždycky vyskočí v hlavě a donutí mě reflektovat samu sebe. Dělám to, co opravdu chci? Jsem taková, jaká si přeji být? Nepřizpůsobuji se jenom někomu jinému? Nepřejímám hloupě cizí názory? Existuje něco, co chci na sobě změnit? Jsem já opravdu já, nebo jsem jen odraz jiných lidí?


Občas se tak trochu ztratím ve všech těch chutích, náladách, názorech, pocitech a postojích, že už nevím, co vlastně zastávám já. Jestli dané věci dělám proto, že je pokládám za dobré já, nebo společnost. Zda se na ten film dívám, protože je teď oblíbený, nebo opravdu chci. Ale takový pocit “sebeztracení” asi čas od času zažíváme každý. (Zvlášť když se nacházíme uprostřed takových těch “mezních” životních situací… ano, mluvím k tobě, maturito!) Ale teď k té těžké filozofii...


Myslím si, že se člověk pořád mění. Neznamená to, že přestává být sám sebou, ztrácí sám sebe, nebo se oddaluje od svého pravého já. Nic takového totiž není, neexistuje žádné “já”, ke kterému se musíte co nejvíce přiblížit. Vy si ho totiž neustále tvarujete, sami si ho vytváříte. A proto - abyste byli sami sebou - se musíte pořád a pořád měnit. Což mě vede k druhému citátu z mého (nově, ale už navždy) nejoblíbenějšího filmu (ale to je na jiný článek).


"Some things stay the same only by changing."


A co ze všech těch spletitých myšlenek plyne? Až budete mít příště pocit, že se nechováte podle svých představ, nevíte co chcete, kam máte v životě jít, nebo jak reagovat na určitou situaci, vzpomeňte si. Že se můžete neustále měnit, rozhodovat se čistě podle toho, jak v tu chvíli chcete. Žádné “já” tím neztratíte - naopak, uděláte ho ještě silnějším. A tak se vykašlete na všechny citáty o tom, jací byste měli být a prostě buďte.


Dává to smysl? Nebo jsem se jenom ponořila do změti velkých slov? Dobře, ano, je fakt, že jsem dnes měla tři kávy... Ale člověk si musí dělat radost, ne?
P.S. Ráda bych ještě oznámila, že teď přibližně čtrnáct dní nebudeme přidávat žádné články, chceme se soustředit hlavně na učení (a spaní)... Snad nám to prominete a těšíme se znovu za pár týdnů!

K.

2 komentáře:

  1. Moc zajímavý článek, hezky se četl :) Jako takové ty chvilky, kdy o sobě začínám pochybovat, jsem mívala relativně často, teď už tomu tak není, protože I don't give a damn anymore...Uzavřela jsem se kompletně do sebe, moc se nebavím s lidmi a dělám si, co chci, takže jsem si 100% jistá, že jsem svá a jsem konečně i spokojená :)

    Praguetales

    OdpovědětVymazat
  2. Nádherný článok. Nad touto témou som sa zamýšľala aj ja.. z takéhoto uhla pohľadu sa na život len málokedy pozerame ..
    my blog: THE COLORFUL THOUGHTS

    OdpovědětVymazat