Kout světa: Monako

Cestování znamená pro každého něco jiného. Záleží na zemi, lidech, délce cesty i počasí. Proto si každý ze svých výprav přináší něco jiného, pamatuje rozdílné zážitky a ukazuje odlišné fotky. Podle mě ale mají všichni jedno společné - ten pocit, když jste v pohybu, žijete právě v tom okamžiku a nemyslíte na nic jiného. Zavřete oči, představte si přesně takový moment a přeneste se se mnou. Pryč. 

Přesněji řečeno k moři. Na Azurové pobřeží. Do Monaka, malých francouzských vesniček i známějších velkoměst.

Monako je podle mě jedna z nejzmatenějších zemí, které jsem kdy navštívila (ne, že by jich bylo zase tolik, ale chápeme se). Chvílemi máte pocit, že jste v zapadlé jižanské vesničce, jak ji všichni znají z filmů a fotek. Ale pak vám před nosem profrčí Ferrari, nebo zabočíte do uličky plné luxusních obchodů a opět vám to dojde. 

Že tady jste v Monaku, jednom z nejluxusnějších států světa. Možná se teď ptáte, jak jsme se tam tím pádem asi tak dostaly...

Myslím, že dnes už ani nikoho nepřekvapí, když použiju spojení "low cost". Chce to jen trochu chytrého plánování, levnější letenky, Airbnb, vaření na apartmánu a máte vyhráno.

Protože ale nejsme typy, co by se dokázaly celý den válet na pláži, většinu našeho pobytu jsme doslova prochodily. Navštívily jsme například vilu Kérylos, která byla postavena v řeckém stylu - od nábytku přes dekorace až po napodobeniny slavných soch ve sklepení.

Nezapomněly jsme ani na další slavné budovy - vilu E-1027 od slavné architektky Eileen Gray, ve které se nachází také známé kresby od Le Corbusiera. Nebo aristokratické Rothschildovo sídlo.

V ulicích Cannes, kam jsme si udělaly výlet, jsme mimo dobrého kafe našly také bleší trh. A co víc byste si v přímořském francouzském městu mohli přát?

Porovnejte s předchozími fotkami z Cannes. V Monaku sice taky najdete malé, úzké a zapadlé uličky. Akorát v nich neuvidíte viset prádlo, ani nenajdete staré okenice. Místo toho na vás vykouknou obří hotely a v dálce moře s luxusními jachtami.

Jo, zmínila jsem už, že i když se tenhle stát nachází z velké části na plážích a přístavech, tak zasahuje taky do skal a hor? Ale nebojte, kromě schodů mají na ulicích i výtahy...

Na fotce to neuvidíte, ale pravá strana schodiště se zrovna opravovala, takže v ní byly obří díry. Tím pádem jste viděli málem na dno mořské... Pokud se bojíte výšek, tak velká sranda!

Abych naši cestu uvedla trochu do kontextu. Byla to v podstatě naše odměna za maturitu i přijímačky. Taky tak trochu splněný sen (nebudu to rozvádět, jen uvedu, že u moře jsme všechny nebyly víc než jen pár let). Ale hlavně důkaz, že zážitky a vzpomínky vám vždycky dají mnohem víc než jakákoli věc.

P.S. Tak, teď jsem si odbyla své melancholické okýnko, které nutně muselo přijít. Po několika letech pouhého představování totiž konečně začínám víc cestovat. Slibuju, že další články už tak ukňourané nebudou (a že jich za tohle léto ještě pár bude). 
P.P.S. Bety se teď vrátila z Thajska, takže se rozhodně máte na co těšit. 
P.P.S. Cestujte taky, jo?

K.