Kout Světa: Rakousko

Jedna sekunda. Chvilka, která může přeměnit celý váš den, týden i život. Každou uplynulou minutu je něco na světě jiné, odlišné. Představte si, co dokáže udělat takový rok. Zvlášť, když někam odjedete, a po nějaké době se vrátíte zpět. Málo kdy zůstane vše přesně tak, jak jste to zanechali. Otázkou je, co se doopravdy změnilo. Vy, nebo dané místo?

Já podobný pocit zažila, když jsem na dva týdny odjela do Rakouska. Poprvé sama do zahraničí a po hodně dlouhé době na tak dlouho. Pobyt jsem si zařídila přes stránku Workaway. Na té si můžete najít hostitele, kontaktovat ho a poté se s ním už sami domluvit. Budete u něj pracovat a odměnou vám nebudou peníze, ale místo, kde přespat a plná penze s volnými víkendy. Práce by pak měla trvat jen asi pět hodin denně. To vám dává dostatek času na cestování a zkoumání dané země.

Já odjela do Rakouska proto, že je to relativně blízko, docela to tam znám, a navíc si procvičím němčinu. Přece jen jsem chtěla, aby tahle cesta byla krok z mé komfortní zóny, a ne deseti metrový skok.

A nemohla jsem si vybrat lépe! S hostitelkou jsem si okamžitě sedla, stihla si udělat kamarádku ze Slovinska, a navíc objevila velkou část Horního Rakouska.

Měla jsem svůj velký pokoj s balkonem a kdykoli mohla do velké zahrady, či do blízkého městečka, kde byla hromada skvělých kaváren.

Samozřejmě jsem se tam zamilovala do vídeňské kávy - až na to, že jí tak říkáme jenom my!

Město, u kterého jsem bydlela, se velikostí opravdu moc vytahovat nemohlo. Přesto jsem v něm nacházela takováhle krásná a umělecká zákoutí. A hromadu kol!

Ale hlavně přírody.

Výlet do německého městečka Rosenheimu, kde jsme si pochutnaly na domácím müsli s ovocem. A zajedly ho dalším ovocem z místního trhu.

Výlet k Traunsee, kde se zrovna konaly bleší trhy. Něco pro mě...

Od jezera jsme jely dál do Bad Ischlu, a pak objely zbývající velká jezera Horního Rakouska. 

Taky jsme navštívily Linz, kde jsme vylezly na obří vyhlídku, kterou tam zrovna měli postavenou. Šly jsme po střeše nákupního centra, ale také skrz věže kostela!

A objevování jsem si zkusila taky úplně sama, když jsem vlakem vyrazila do Salzburgu. A i když jsem občas měla tendenci mluvit sama se sebou nahlas, tak mi ta samota ani tolik nevadila.

Nejvíce mi ale asi v paměti zůstanou moje denní výlety na kole po okolí. Do přírody, k řece.

Pokud někdo zvažujete cestování, ale nejste zrovna milionáři, určitě doporučuji tenhle druh cestování. Když si hostitele vyberete pečlivě a hodně dopředu, dá vám to dostatek času ho poznat. Můžete si psát e-maily, dokonce si i zavolat přes Skype. Na místě pak poznáte nejen to, co sami budete chtít, ale nevyhnete se ani místní kultuře a gastronomii, která vás v domově místních zkrátka praští do nosu. Můžete jet sami, ale spousta hostitelů bere i dvojice, takže stačí překecat kamaráda. Já se na tuhle cestu připravovala skoro rok a nemohla bych být šťastnější z toho, jak se mi vydařila. 

K.